M.Houška
1)Příchod Čechů
Kdysi dávno existovala země Boiohaemum (Bohemum), ve které žili Bójové. Na ně začali opakovaně útočit Germáni, a tak velká část Bójů odešla. Na uvolněné území přišel germánský kmen zvaný Markomani. Zemi začal označovat slovem „Baia“. V roce 407 k nim přišli Langobardi vedení králem Agelmundem. Byla to malá část národa a Markomané je nechali žít vedle sebe v míru. Langobardi říkali své zemi „Bainab“. V roce 489 zbylí Langobardi vedení krále Gudeokem zabrali část země Ruginald, pak zemi Feld, porazili Heruly a v roce 508 vytvořili daleko od země Bainab velkou říši. Ti z nich, kteří žili v zemi Bainab, do té říše odešli a v zemi Baia zůstali jen Markomané.
V dalších letech se stali spojenci mocných Durynků. V roce 531 v bitvě u řeky Unstrut však Durynkové prohráli ve velké bitvě s Franky a jejich říše padla. Markomané se obávali, že jejich země bude napadena a prohrají, a tak z ní odešli. Tam, kam přišli jim říkali Baiuwari (muži z Baie, Bohema).
Poté přišli Slované. Nejprve obsadili Moravu a odtud pronikli do Baie (Bohemy).
Porážka Durynků, odchod Markomanů a příchod Slovanů se stali v jednom roce, a to byl rok 531.
A ti Slované se později začali nazývat Čechy a lid Baiuwari, který s nimi sousedil, začali nazývat Bavory a jejich zem Bavorsko.
2) Základní informace o hoře Říp a původ slova
Říp je třetihorní vyhaslý vulkán, který se díky zvětrávání změnil v to, co známe.
Jeho výška je 456 n.m. a je viditelný z pětiny území Čech.
Původně byl zcela holý. Drobný porost se na něm začal objevovat od roku 1541 a v 19.století (zřejmě v reakci na tábory lidu) byl zcela zalesněn.
Je doloženo intenzivní osídlení a zemědělství, již od pravěku, na všechny strany kolem něj, v rozsahu 2-2,5 km. O hoře píší již staří kronikáři Strabón (Řek, narozený 63 př.n.l.), Plútarchos (Řek, asi 46 n.l. až 127 n.l.) a Claudius Ptolemaios (Řek, 85-168 n.l.).
Ohledně původu slova Říp existuje řada teorií. Germánština, keltšina, staroslověnština (řípa-řepa). Většina se shoduje v tom, že jeho původní význam je „hora“.
Mně osobně se nejvíce líbí pověst o skythském králi Targitovi, který měl tři syny Kolaxaise, Arpoxaise a Lipoxaise. Což v překladu znamená Sluneční král, Král vod a Král země (hor). Ví se, že skythské slovo „lipa“ odvozeno z iránského „ripa“, což odpovídá i označení hory ve védštině (rip). Do Čech by se toto slovo dostalo společně s vyprávěním o králi země a Říp by byla označen v tomto směru (král hor).
Ty naše písničky, jsou jak ty perličky. Kolik je krásy v nich, je to velký hřích, že jsou tak pomíjené Ta naše písnička česká, ta je tak hezká, tak hezká, tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička. Až se ta písnička ztratí, pak už nic nebudem mít, jestli nám zahyne, všechno s ní pomine, potom už nebudem žít. Zpívejte lidičky, ty naše písničky, z Moravy, Slovenska, z Čech. Ta naše písnička, je sice prostičká, ale je nejhezčí z všech.