Vzpomínková akce k 930. výročí smrti Vratislava II., prvního českého krále a druhého knížete toho jména.
Pátek 14. ledna 2022 od 20:00 hodin.
Prostor před vchodem do Baziliky sv. Petra a Pavla, Praha 2-Vyšehrad.
Pořádají #obrozenci20 z.s.

 

 

Vratislav II.

  • Prarodiče: Oldřich a Božena (pradlena)
  • Rodiče: Břetislav I. a Jitka ze Schweinfurtu (Svinibrodu). Břetislav ji unesl z kláštera, zemřela při tom část jeho družiny (uřezané nosy a uši). Břetislav zvítězil v bitvě u Brůdku v roce 1040. Zemřel 10.1.1055.
  • Bratři: Spytihněv (starší), Konrád I. Brněnský, Ota Olomoucký-Sličný a Jaromír (mladší a nejmladší)
  • Spytihněv II.: pravděpodobně psychicky labilní, zřejmě kvůli tomu, že byl rukojmím v Německu. Poté, co se stal knížetem, museli všichni Němci do 3 dnů opustit zemi, a to včetně jeho matky a abatyše kláštera sv. Jiří. Na Moravě dal zatknout 300 šlechticů. Vyhnal mnichy ze Sázavského kláštera. Zřejmě chtěl uvěznit i Vratislava II., ale ten stihl z Olomouce utéct. Nechal tam manželku ve vysokém stupni těhotenství. Spytihněv ji nechal uvěznit na hradě Leštno (Lštění). Hlídal ji Mstiš, který si ji přivazoval řetězem za nohu. Pak ji pustil, ale už bylo pozdě. Cestou potratila a zemřela. Spytihněv zemřel 28.1.1061.
  • Vratislav: odhaduje se kdy se narodil (1033-35), utekl do Uher, kde se spřátelil s králem Štěpánem, ten mu dal za manželku (1057) dceru Adlétu, která zemřela 27.1.1062. Spytihněv se zřejmě bál, že do Čech vpadne uherská armáda, a tak umožnil Vratislavovi v roce 1058 návrat a nechal mu Olomouc. Poté, co se stal knížetem, umožnil návrat vyhnaným Němcům, mnichům ze Sázavského kláštera (ale nemohla být slovanská liturgie) a nechal přivézt ostatky matky a pohřbít ji k Břetislavovi. Vyhnal rodinu Spytihněva, chtěl zabít Mstiše (zřejmě uřezat nohy), ale to se nepodařilo. Mstiš utekl.
  • Stavební a duchovní rozvoj: Založil Baziliku sv. Petra a Pavla v roce 1070, Vyšehradskou kapitulu ( sbor kněží sloužících u baziliky) a to v souvislosti s přenesením královského sídla z Pražského hradu na Vyšehrad, k němuž se kníže rozhodl v důsledku neshod se svým bratrem, pražským biskupem Jaromírem. Zřízení této kapituly, vyňaté z pravomoci pražského biskupa a podřízené přímo papeži (jednalo se tedy o tzv. exemptní kapitulu, tehdy byl papežem Alexandr II.), bylo jedním z kroků, kterým chtěl Vratislav II. omezit moc svého bratra. Kapitula za svou ochranu a uznání bezprostřední vrchnosti odváděla papežskému stolci dvanáct hřiven stříbra ročně. Dále nechal postavit Baziliku sv. Vavřince, zřejmě jako soukromou modlitebnu a románský most, který spojoval chrám sv. Petra a Pavla s knížecím palácem. Šel přes příkop, byl 20 m dlouhý a byl uzavřený. Konečně rotundu sv. Martina. Nejstarší rotunda v Praze. Podle Kosmovy kroniky vynesl na zádech 12 nůší zeminy (stavebního materiálu)..
  • Válečník: bojoval např. s Poláky (1070), které porazil u Hradce nad Moravicí, polský kronikář o něm napsal, že je „Silný jako lev, mazaný jako liška.“. Pomáhal německému králi (1056-1106) a později (1084-1106) císaři Jindřichu IV. a to v bitvě u Hohenburgu (červen 1075), kde císař požádal o pomoc dánského, anglického a francouzského krále proti útoku Sasů a Durynků a přijeli jen Češi, u Mellrichstadtu (7.7.1078), tam císař prohrával s vojskem vzdorokrále Rudolfa Švábského a ještě ho přepadli loupežníci, pak přijeli Češi a všechny seřezali na jednu hromadu. Dále bitvy u Flarchheimu (27.1.1080)-za vítězství dostal Vratislav II. kopí sv. Mořice. Bitvy u Hohenmolsenu nad řekou Elster 15.10.1080 (zemřel vzdorokrál Rudolf Švábský). 12.5.1082 se účastnil jedné z největších bitev 11.století, bitvy u Mailberku, kde vítězně bojovali Češi a vojáci Jindřicha IV. proti rakouskému markraběti Leopoldovi a jeho spojencům.   Na jeho rozkaz pomáhalo v roce 1083 (rozhodující útok 3.6.1083) 300 vybraných českých ozbrojenců císaři Jindřichu IV. dobývat Řím. Oddíl vedl Bořivoj II., syn Vratislava II. a vrátilo se 9 nejlepších bojovníků.

Kronikáři (spřátelení) psali, že Češi jsou známí dobrým výcvikem a velkou bojovností, ti, kteří byli na druhé straně, že jsou krutí a divocí

           Dan: Korunovace

  • Korunovační evangelistář známý jako Vyšehradský kodex:

Luxusní, bohatě iluminovaný románský evangelistář (obsahuje výňatky z evangelií připadající na neděle a svátky), který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1085 snad i předán. Od roku 2005 naše národní kulturní památka. Jeho cena se odhaduje na nejméně 1 miliardu Kč. Tvoří ho 55 dvojlistů, které jsou zhotoveny z 55 telecích kůží. Zřejmě ho vyrobili v klášterech v Ostrově a (nebo) v Břevnově.

9) Rozvoj ekonomický:Nikde se lépe neobohatíš ani se více nezvelebíš než   v podhradí pražském a v ulici Vyšehradské. Tam mají plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam je tržiště, na němž se bohaté kořisti přebohatě dostane tvým vojákům.“ Kosmova kronika, řeč manželky Konráda k Vratislavovi. Dále dal např. razit stříbrné denáry

10) S Adlétou: Břetislava II. a Juditu Přemyslovnu, se Svatavou Polskou (se kterou se oženil cca 1062 a která zemřela 1.9.1126) : Bořivoj II., Vladislav II., Judita Grojčská-manželka Wiprechta Grojčského, Soběslav I.

11) Dalším králem se stal až Vratislavův vnuk Vladislav II. (jen pro svoji osobu) a pak jeho pravnuk  Přemysl Otakar I. (dědičně).

 

bojoval např. s Poláky (1070), které porazil u Hradce nad Moravicí, polský kronikář o něm napsal, že je „Silný jako lev, mazaný jako liška.“. Pomáhal německému králi (1056-1106) a později (1084-1106) císaři Jindřichu IV. a to v bitvě u Hohenburgu (červen 1075), kde císař požádal o pomoc dánského, anglického a francouzského krále proti útoku Sasů a Durynků a přijeli jen Češi, u Mellrichstadtu (7.7.1078), tam císař prohrával s vojskem vzdorokrále Rudolfa Švábského a ještě ho přepadli loupežníci, pak přijeli Češi a všechny seřezali na jednu hromadu.  Dále bitvy u Flarchheimu (27.1.1080)-za vítězství dostal Vratislav II. kopí sv. Mořice. Bitvy u Hohenmolsenu nad řekou Elster (také u Weisse Elster, Bílého Halštrova) 15.10.1080 (zemřel vzdorokrál Rudolf Švábský). 12.5.1082 se účastnil jedné z největších bitev 11.století, bitvy u Mailberku, kde vítězně bojovali Češi a vojáci Jindřicha IV. proti rakouskému markraběti Leopoldovi a jeho spojencům.   Na jeho rozkaz pomáhalo v roce 1083 (rozhodující útok 3.6.1083) 300 vybraných českých ozbrojenců císaři Jindřichu IV. dobývat Řím. Oddíl vedl Bořivoj II., syn Vratislava II. a vrátilo se 9 nejlepších bojovníků.

 

 

„Nikde se lépe neobohatíš ani se více nezvelebíš než   v podhradí pražském a v ulici Vyšehradské. Tam mají plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam je tržiště, na němž se bohaté kořisti přebohatě dostane tvým vojákům.“

12.5. si připomínáme výročí jedné z největších bitev 11.století, bitvy u Mailberku (nyní Mailberg) 12.5.1082, ve které Češi společně s bojovníky německého krále Jindřicha IV. porazili vojsko rakouského markraběte Leopolda II. a jeho spojenců. „Když totiž kníže Vratislav viděl, že se nepřítel nehýbe z místa, kázal nejprve Němcům, by na pravé křídlo se vrhli, a postavil své bratry, Konráda a Otu, aby bojovali na levém křídle. Sám pak stál v samém čele boje, kde byl nejhustší šik nepřátel, a kázal svému vojsku sesednout z koní a v pěším utkání bojovat s protivníky, než to dořekl, seskočili z koní a povzbudili se křikem. A jako zuří oheň, zapálí-li se suché strniště, a v okamžení všecko sežehne, tak oni mečem potřeli síly nepřátel a odpůrce skláli k zemi. Z tak četného množství sotva zbyl, kdo se samým markrabím uprchl. A tak stáda ovcí nakrmila lvíčky a Čechové ztratili jen málo svých a zároveň si z východní krajiny odnesli slavné vítězství.“ Kosmova kronika česká